Jak už jsem psala v předešlém příspěvku, tento rok jsem se rozhodla, že budu sport (hlavně triatlon a běh) brát vážně. To znamená pořádný trénink s tréninkovým deníčkem, zdravější životosprávu a taky závody. Pro mě je závodění neodmyslitelnou součástí, protože zkrátka proto abych se donutila pořádně trénovat musím mít před sebou nějaký cíl. A závod je takovým bičem, který mě žene ven i když se mi nechce a udržuje mě v tréninku. Přece se nechci na závodech úplně ztrapnit, ne? :-) No, tento rok jsem se zatím účastnila jenom dvou větších závodů. Mělo jich být víc, ale některé byly zrušeny a na jiné jsem kvůli nemoci nejela. Můj první byl triatlon v Brušperku v půlce června a druhý až na konci září Dobroslavický podzimní duatlon. O tom by měl být tenhle příspěvek. :-)
Závod se konal na svatého Václava 28. září v Dobroslavicích v parku u restaurace Kuželna. Jednalo se o duatlon, to znamená posloupnost běh-kolo-běh v délkách 3,2 km-20 km-2 km pro moji kategorii žen. Protože jsme s kamarádkou Míšou, se kterou jsme se na závod přihlásily, nechtěly nechat nic náhodě, jely jsme si ve čtvrtek před závodem projet cyklistickou trať. I když v propozicích bylo napsáno, že trať je vhodná pro všechny typy kol, byla jednoznačně pro silniční kola. A my s Míšou obě dvě na skoro deset let starých horských kolech jsme věděly, že nemáme šanci. Ale co, stejně rozhoduje síla v nohách, utěšovaly jsme se.